New love grows... New love grows on trees.

28. února 2013 v 14:14 | Réza |  doin illogical
Příšerná hudba, kterou nemáme rádi
a stejně
jsme se celou noc výborně bavili a tančili.
A proč mi stále jsi tak moc blízko? Slušnost?
Pusa na tvář, druhá, třetí, panák.
Čtvrtá.
A v tom pohledu bylo něco jiného.

Jak ve filmu, úplně stejná myšlenka
se prostě začít
strašně moc dlouho líbat.
A co.
Lidi se koukali.
Trhněte si nohou, lidi.
Poodejdem.
Možná třičtvrtě hodiny. Nevím.
To bylo něco, co mi doporučila moje psycholožka na
TEN problém, který v sobě dusím pěkných dvanáct, možná třináct let.
TO.
Banalita.
A tančit do pěti, dělat blbosti a kousat se.
Já se smála, chtěla jsem to navždy.
Letmé pusinky, hodně ironie a
bolely mne nohy z podpatků.
A už už jsem si byla skoro jistá láskou,
když jsi mi do vlaku v šest dva napsal,
jestli chci dělat, jako že nic.
Nebo se zdravit pusou a tak,
ale nemyslels tím vztah.
Haha.
Vždyť jo, já vím.
Nestojím za to
nikomu.
Ani tobě ani
nejlepšímu člověku na světě.
Že?
Už jsem si zvykla.

P.S.: Dobře, už se mi dostalo vysvětlení, není to tak hrozné. Dokonce naopak. Ale ten článek stejně nezměním, líbí se mi...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Creepy cake Creepy cake | 4. března 2013 v 17:28 | Reagovat

Je to hodně dobrý, už jenom z toho pohledu, že to vypadá jako báseň. A přesně tak to mám ráda.

i když se hrozně nerada líbám.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama