No to já se ale nechci zamilovat sakra.

24. prosince 2013 v 0:06 | Réza |  nedělní minutka poezyje

úplně bez uměleckého citu, jsem nanejvýš pomatená

přísahala jsem si
že jsi
nedůvěryhodný záletník
a máš vrásky
a nosíš divný svetry
a zbytečně utrácíš za jídlo
a snad všechno jiný než to
že projdem starý i nový město
a tajně v noci zlatou uličku
a budem pít kafe z perníčků
a s moc suchym vínem koukat na lidi na malinkatý lodičce jak kouřej

SAKRA CHLAPE!!

proč jsme si tolik povídali
proč jsi mě vzal domů a pořád mluvil sakra co na tobě kdo vidí

a hlavně
proč tě mám den před vánoci plnou hlavu

 

Doznání se k zatajování informací.

20. dubna 2013 v 21:53 | Réza |  doin illogical
Není to tím, že bych neměla o čem psát. V mém životě se toho děje tolik důležitého, že si chci nechat všechno jen a jen pro sebe. Ne pro veřejnost. Ne pro mé budoucí já. Všechny ty zážitky jsou jen mé a muže. Nikoho jiného. A stejně slovy nelze popsat vše, co je mezi námi, co se děje a nad čím v těchto souvislostech přemýšlím. K této době nepotřebuji text, je to poprvé to nejopravdovější, co může být a pamatovat si to budu zaručeně. Nepotřebuji nic křičet do světa, stačí mi, když to vím já a když to ví on.

Mějte se sluníčkově
Réza

Chtěl jsi báseň.

7. dubna 2013 v 9:30 | Réza |  nedělní minutka poezyje
A dostal jsi ji smskou, jak poetické, des Grieux.
Kdybys jen věděl, jak je má láska povznášející a zároveň spalující. Jak málo dokáží slova říci. Jak neuchopitelné jsou všechny mé city. A jaké štěstí to je, že ze mne piješ.

V černých nocích někdy procitnu,
mé myšlenky křičí tvoje jméno.
Zemdlelý strop se změní v nedohledno,
ve fantaskní víření beze snů.

Pro strach a hrdost se tě stejně nikdy nezeptám,
jestli je to láska.

Za klidnou tváří toužím po odpovědi
na věty, co zoufale mne nutí
ronit perly, tiše, bez pohnutí.
A vše, co chci říci jen němé Múzy vědí.

Vždyť nechci nic, než jednu pravdivou hubičku
od rytíře des Grieux.
 


Filosofická úvaha na toto téma číslo jedna.

26. března 2013 v 20:47 | Réza |  fuckin
Život je stvořen z hmoty, říká moderní věda. Z neživé hmoty. Kdo však stvořil hmotu a kdo nebo co je to energie, jíž každá živá bytost disponuje? Bez energie není života, je pouze hmota. Každá živá bytost tvoří energii a je hostem v hmotném těle. Za pobytu v těle je podmíněna jeho telesnými touhami a ovlivněna jeho stavem. Tělo již od narození umírá a pouze mění podmínky k rozvoji ducha. Ten naproti tomu pouze mění tělesnou schránku, vyvíjí se.


Odvykání asocialitě a nezájmu.

17. března 2013 v 17:46 | Réza |  doin illogical
Přišlo mi to tak hrozně moc logický. A bolet to stejně začalo až pak. A co. Akorát jsem se cítila jako ještě větší kráva.

Další články